CARP TEAM 55

 Jižanský rok…CT 55

   Každý rok se naše sezóna plánuje hodně dopředu.Bylo tomu tak i letos.První výprava je plánována na polovinu dubna do jižních Čech,kde máme sraz s naším kamarádem Jirkou. Na tento revír vyjíždíme poprvé a je zcela v režii Jirky,protože to tam opravdu zná.Příjezd k vodě vypadá jako vyschlé řečiště a bez terénního auta by jsme se tam vůbec nedostali.Nejdříve jedeme po polní cestě a pak ještě pěkný kus lesem.Za autem máme ještě připojen vlek s rybářským materiálem a tak jedeme velmi pomalu.Po ostříhání pár stromů,které nám stojí v cestě se dostáváme na místo.Když vystoupíme z auta naskytne se nám úžasný pohled na vodu.Místo bylo opravdu vybráno dobře,nikde ani živáčka a voda se spoustou vázek bylo to co jsme potřebovali.První věc kterou Jirka vyndá z vleku je plato plechovek a dáváme každý jednu na „žízeň“,velmi osvěžující.Jediné co nám trochu kazí radost je počasí,které jde teplotně hodně nahoru.Teplota vody je 18°C a stále stoupá.Vyhlídky nejsou nijak na rybolov pozitivní.První zmapování dna ukazuje velmi členité dno s rostlinami a padlými stromy.Hloubka se pohybuje od 1,5m-12m tak,že máme opravdu na výběr.Jarní období nám velí hledat místa v mělčinách u spadlých stromů.Další specialita tohoto místa jsou pařezy,které jsou potopené v různých hloubkách.To nám nabízí možnost pokládat nástrahu do jejich blízkosti.Matěj také hned jednu montáž pokládá právě tam do vzdálenosti 400m od břehu.Já jsem se specializoval na příbřežní partie protějšího břehu ve vzdálenosti přibližně 300m.Jirka si nechal od Matěje najít místa podél břehu.Hloubka se zde pohybovala kolem 7m a bylo zde hodně rostlin.Vše připraveno zapalujeme si každý doutník z produkce jak mi říkáme od „Fidela“ a klábosíme dlouho do noci.Nebudu zde popisovat všechny záběry.Bylo jich opravdu hodně,ale ryby vyšší váhové kategorie se nám vyhýbaly.Další problém byli časté vázky,ale s tím jsme se rychle vypořádali.Naším největším pomocníkem byl odpadávací kámen a šokový vlasec Head Line o průměru 0,60mm.I přesto že se nám nepodařilo chytit nějakého ze  zdejších mohykánů jsme se zase posunuli dál.Jediné co nám tedy zbylo z této výpravy byli zkušenosti a pár dní strávených z naším přítelem Jirkou.

   Nevěšíme hlavu a dva dny po příjezdu opět vyrážíme na další výpravu tentokrát do zahraničí na jih Evropy na jedno velké jezero v horách.Už těsně před naší hranicí počasí ukazuje svoji temnou tvář. Tma a veliká bouřka s vydatným deštěm dává znamení,že by se mohlo po rybářské stránce dařit.Prší nám dalších  tři sta kilometrů.Déšť ustává a tak v noci stavíme na pumpě a občerstvujeme se zdejší výbornou kávou za tři eura.Je chladno a tak začínáme plánovat,kde na jezeře umístíme naše nástrahy.Jestli to bude v hloubce nebo upřednostníme mělčinu.Na jedné z dalších pump velím k zastávce na krátký spánek.Jsou tři hodiny ráno a tak hned usínáme a necháváme si zdát o velkých rybách,které na nás určitě čekají.Začíná opět pršet a tak nám déšť na střechu auta bubnuje svoji árii.Ráno kolem sedmé mě probouzí ruch na pumpě a po očistné kůře vyrážíme na posledních 150km.Za jízdy dáváme snídani a už bloudíme v prvním městě,kde nemůžeme najít ten správný směr.Cedulky které ukazují směr jsou tak malé,že je člověk snadno přehlédne.Jeden místní,který na štěstí umí anglicky a je celkem, dost ochotný nám rád ukazuje cestu i z jeho doprovodem až na kraj města.Pak už jen najít tu správnou cestičku k jezeru a jsme na místě.Nádhera,která se před námi rozprostřela se opravdu nedá popsat to musí každý prožít sám.Křišťálově čistá voda,hory a doufáme i velké ryby.Dlouho se rozmýšlíme, na které místo jít.Top místo zabírají těsně před námi Švýcaři. Zůstáváme tedy na mělčině a domlouváme střídání po jejich odjezdu,který mají naplánován za pět dní. Dáváme si s nimi ještě jedno pivko a už se loučíme.Oni odplouvají a mi začínáme vybalovat.První je člun a echolot.Po vodě jezdíme zhruba 2hodiny.Bóje jsou rozestaveny a tak zavážíme montáže a krmíme.Začíná pršet a tak zalézáme po dlouhé cestě do bivaku a prakticky hned usínáme.Kolem půlnoci má Matěj pěknou jízdu.Obouváme broďáky a už jsme ve člunu.Motor dávám na 100%,aby ryba neměla moc času na to zajet do rákosí.Máme velkou radost,že se hned od začátku daří.Po krátkém boji Matěj zdolává prvního kapra s váhou 10kg.Nádherná stavba těla ještě umocňuje naše nadšení.Velké břicho a mohutné ploutve jsou opravdu jedinečné.Rybu pouštíme s přáním brzkého shledání s jeho větší váhou.Pokládáme montáž a doufáme,že přijde další záběr co nejdříve.To ale nevíme,že se blíží změna počasí a na dlouhou dobu budeme bez záběru.Při ranním závozu zjišťuji kompletně zamotanou montáž i se šokovým vlascem.Vše ustřihávám a dělám nové.Teplota vody se šplhá nahoru a vzduch se blíží třicítce.Říkáme si, že by mělčina mohlo být to pravé,ale bohužel další čtyři dny záběr nepřichází.Matěj to nemůže vydržet a tak jede na průzkum ke Švýcarům zjistit co a jak.Jsme ve spojení přes vysílačku,kdyby náhodou přišel záběr.Po hodině, kdy se Matěj nevrací volám vysílačkou jak to vypadá.Slyším jen „už jedu a budu ti vyprávět“.Rozhovor byl veden v Angličtině na půl s Němčinou a při pivku.Kluci byli velmi sdílní a přátelští. To je v zahraničí vždy velmi příjemné,že se lidé se stejnou zálibou umí k sobě hezky chovat.Chytili 5 kaprů největšího 19kg.My jsme se měli už zítra stěhovat a tak nás to hodně potěšilo.Co nám,ale opravdu radost nedělá je počasí-náš dlouhodobý nepřítel už z první výpravy.Teplota vody se šplhá na 22°C a vzduchu lehce pod 30°C. Přejeme si,aby přišel déšť a vítr.Jenže druhý den ráno,kdy balíme a stěhujeme se je ještě vetší teplo než jsme čekali.Pomáháme Švýcarům balit a člunem jim odvážíme věci k autu.Oni nám na oplátku dávají pivo a domlouvají parkování na hlídaném parkovišti v areálu restaurace,kde znají majitele.Loučíme se na molu a přejeme šťastnou cestu.Hledání míst nám ušetřili naši kamarádi-Matěj totiž převezl jejich bóje za naše.Máme tedy předkrmená místa a čekáme,že to přijde.Co nejrychleji zavážíme,aby tam okolo montáží byl klid a nakrmeno.Matějovi to nedá a tak volá do Čech kamarádovi pro radu.On už totiž na tomto jezeře rybařil s velkým úspěchem.Radí Matějovi obalit boilie pop up do odkopané selky. Ihned po telefonátu to Matěj aplikuje a zavážíme nástrahu asi 300m k rákosí do mělčiny.Musíme použít jednu vidličku pro vynesení šňůry nad vodu z důvodu zamotání vodních ptáků.Po pěti hodinách přichází Matějovi na tento prut záběr.Ryba na prutu po záběru není cítit a tak si Matěj myslí,že o rybu přišel.Jenže po příjezdu k rákosí je vidět pohyb.Vyskakuji ze člunu a po šňůře se pouštím za rybou.Cítím ji u nohou a tak se pro ni pokouším šáhnout nejde to ryba vystřeluje vpřed ještě hlouběji do rákosí.Tahám za šňůru a přibližuji se blíž.Matěj mi podává podběrák a já ho doslova vrážím mezi rákosí.Kapr udělá otočku a je náš.Není velký podle odhadu tak 10+,ale je vidět,že jsme to udělali dobře.Na člunu rychle gratuluji Matějovi k úlovku.Děláme pár fotek a video.Rybu rychle pouštíme a hned zavážíme do stejného místa.Je zajímavé,že už nám z tohoto místa záběr do konce výpravy nepřišel,i když jsme ho poctivě krmili a vynechávali chytání.

   Počasí se stále šplhalo k vyšším teplotám a tak nám záběry nepřicházeli ani z top míst.Den před odjezdem přichází bouřka a velký vítr z deštěm.A přináší nám poslední a největší jízdu na můj prut za celou výpravu.Bohužel se mi po krátké době přeřezává šňůra a já o rybu přicházím i s návazcem a šokovým vlascem.Moje domněnka je,že to byla trofejní ryba atakující hranici 20kg.

   Tak to byly dvě výpravy,které jsme absolvovali krátce po sobě.Další byla plánována na konec června.Při přípravě jsem neponechali nic náhodě a vše dokonale promysleli.Uvařily jsme partikl (tygří ořech,kukuřice,konopí) a vše dobře zavřeli do velkých barelů.Partikl je na této vodě nutností,protože se zde nemůže krmit boiliem ve velké míře,kvůli velkému přemnožení sumců.

   Po příjezdu k vodě zjišťujeme,že jsou všechna lukrativní místa obsazena a na nás zbývá jen místo u parkoviště.Povolenku máme zařízenou už z domova a tak nám ji kamarád po krátkém čase přiváží na naše místo,kde se bavíme jak jdou ryby.Vyhlídky nejsou moc dobré,protože se dozvídáme,že poslední ryba zde byla chycena před 14 dny.Náš nepřítel počasí taky nevěstí nic dobrého.Zase se dělá velké teplo,které atakuje hranici 40°C. Po dvou dnech se stěhujeme na místo našeho kamaráda,který odjíždí domů z důvodu pracovního vytížení.Hned další den se zase stěhujeme a to už naposled na nejlepší místo na jezeře.I přes top místo se nám nedaří krom jednoho trofejního lína a pár sumců chytit kapra.Sedmý den bez záběru už nevíme co by jsme vymysleli,aby nám přišel kapr.V tomto okamžiku nám „pomáhá“konečně počasí,poprvé v tomto roce a mi už se těšíme až přijde bouřka s větrem a deštěm.První záběr a zároveň poslední přichází záběr na můj prut.Ukázková jízda s dobrým koncem „kapr“,který vážil 11,45kg.Pár fotek a ryba putuje domů s přáním o prolomení té naší smůly.Ryba nás snad vyslyšela a nedlouho po mém záběru přichází další Matějovi na prut z daleké vyvážky(400m).Ukázková jízda na ,kterou reagujeme velmi rychle.Matěj lehce přisekává a já už sedím v člunu a čekám,až budu moc vyrazit za rybou.Pádluji rychle a obezřetně,abych rybu neplašil plácáním pádel.Matěj dává pokyn k zastavení a tak se ve větru snažím člun držet na místě.Celkem se mi to daří,i když vítr fouká čím dál víc.Ryba se dlouhou dobu drží u dna.Modlíme se hlavně,aby to nebyl sumec.Po čtvrt hodině se podaří dostat rybu na chvilku k hladině.Je to lysec a můžu to tak napsat „jako svině“.Říkám Matějovi „máš na prutu nový osobák“.První odhad byl dvacet kilo.Prožíval jsem větší nervy než Matěj,aby se nám podařilo dostat rybu do podběráku.Jenže Matěj si s tím bravurně poradil a po 30min navádí unaveného bojovníka do podběráku.Ihned podávám Matějovi ruku a gratuluji mu a to ještě nevíme jak velká ryba to je.Při zdvihání ryby na podložku v člunu už vím,že ryba atakuje opravdu tu magickou hranici 20kg.Už víme,že je to osobák a největší ryba této výpravy,která zabrala 5hodin po zavezení na boilies C4/Damson Squid Octopus vel 30mm+pop up 3XL 14mm.Přirážíme ke břehu a mě se hlavou honí myšlenky jak na kolotoči.Říkám si hlavně,že je to kapr a kéž by měl těch 20kg,moc bych mu to přál.Kapra odháčkujememe na podložce a hned mu karp doktorem stříkáme ranku po háčku.Zavěšujeme vážící podložku na váhu a já zvedám.Matěj hlásí váhy tak jak se ukazují na displeji 18,90/19,20/19,35/19,65/20,55/20,65.Nakonec se váha zastavila na váze po odečtení podložky 19.50kg.Tak je to tady křičí Matěj „osobák“,který se mu zvedl o 2,5kg.Matěj se připravuje na focení a já zatím natáčím a fotím co to jde.Takovou rybu člověk nechytá každý den,proto si ji musíme pořádně zvěčnit.Pár fotek na břehu a pak se přesouváme do vody.Tam dělám fotografie nejradši,protože je to opravdu nejblíže prostředí ,kde kapr žije.Matěj se ukazuje jako profesionál a už říká „jsem připraven můžeš fotit“ tu váhu tak dlouho držet to opravdu smekám.Další fotky a už říkám ať se jde podívat jestli bude spokojen s kvalitou.Slovo perfektní mě uklidňuje a dělám další snímky.Pak přichází na řadu krátká zpráva na video a jdeme na pouštění.Vše točím a jsem snad nejšťastnější člověk pod sluncem.Povedlo se mu to a tak tady končí to co jsme spolu před lety, kdy začal rybařit začali.Stal se totiž lepší než já jeho učitel.Teď už se od něj budu muset začít učit já.Tak velkou rybu jsem zatím bohužel nechytil.Na to, že jsem byl vlastně rybář samouk,tak jsem toho mého syna přesto něco naučil a on to na 100% zužitkoval.Ale není to jen rybaření,má rád přírodu vše živé co v ní je.Umí se ke všemu postavit čelem.Je to prostě kluk do nepohody, bez kterého už bych na ryby asi vůbec nejezdil-nebavilo by mě to. Je akční nebojí se experimentovat rychle se rozhoduje používá moderní styly.Musím konstatovat,že je krok přede mnou.

   Máme zavezeno a v pohodě vychutnáváme doutníček od „Fidela“.Ten jsme si řekli,že si dáme vždy po kaprovi nad 15kg.Na této výpravě se nám to povedlo díky Matějovi 4x.To už,ale předbíhám,vrátím se k tomu, kde jsem skončil.Obávali jsme se,že nám další záběr z tohoto místa už nepřijde a tak jsme se dali do hledání dalšího místa na vodě.Nacházíme lavici na vzdálenosti 450m dáváme bójku a krmíme partiklem a pár kuliček boilies. Toto místo necháváme zatím bez montáží a jen zde každý den pravidelně krmíme.To ovšem netušíme,že záběry budou přicházet každý den a to dokonce pravidelně skoro ve stejný čas.Další rybu,kterou Matěj zdolává je kapr miminko(proti předchozí rybě) má jen 10kg.Je to ovšem krásně vysoká ryba s pěkným čelem.Když rybu pouští prosí kapra o rybu v podobě mámy nebo táty.To se mu druhý den plní.Po obědě přichází krásná jízda a mi přivážíme na břeh kapra o váze 16,20kg.To už si říkáme,že to není možné mít za výpravu druhou rybu nad 15kg.Následuje doutník,pivko a zase čekáme na další akci.Tentokrát si ryba dala trochu na čas a záběr přichází po třiceti hodinách opět ze stejného místa jako všechny ryby před tím.Váha ukazuje neskutečných 17,60kg.Rituál se opět opakuje a mi jsme čím dál víc spokojeni.Říkáme si tak v duchu jestli se nám to nezdá takového štěstí najednou.Předposlední den před odjezdem záběr nepřichází a tak si říkáme,že se nic neděje vždyť máme „nachytáno“.V den odjezdu nás ráno budí opět Matějův příposlech nádhernou jízdou.Prakticky všechny kapry,které jsme chytili byli lysci a byl jím i ten poslední s váhou opět přes 15kg(15,20kg).Po krátkém focení a puštění ještě rychle zavést co kdyby přišel ještě nějaký záběr.Teď ještě krátká rekapitulace Matěj chytil 5 kaprů a jednoho sumce a já přesně obráceně jednoho kapra a pět sumců(váha se pohybovala od 10kg-15kg) všichni sumci zabrali na boilies 20m od místa,kde Matěj tahal jen kapry.Budu se muset asi naučit chytat kapry místo sumců J…

   Ten už dokonce nepřichází,ale i tak jsme maximálně spokojeni a domů se budeme vracet ze vztyčenou hlavou a jako vítězové.Po zdlouhavé cestě si doma vychutnáváme gratulace nebo spíš Matěj,pouštíme videa a fotky všem koho to naše snažení jen trochu zajímá.Už cestou máme,ale plnou hlavu plánů na další výpravu a přejeme si,aby byla tak úspěšná jako tato.Chtěl  bych zase jako vždy poděkovat rodině za velkou podporu a solidárnost.Dále pak manželce,která s námi má opravdu velkou trpělivost a všemožně se snaží nám v tom našem koníčku pomoct.

…tak zase někdy příště váš CT 55…

Autor článku: Petr Houška